sobota 28. června 2014

Co nás naučil Sex ve městě?

Ahoj :) Včera jsem koukala na oba díly Sexu ve městě a nemohla jsem si odpustit kousavý článeček na tohle téma. Začala jsem nad podstatou filmů/seriálu přemýšlet trochu jinak než jako nad pohodovou zábavou v dlouhé nudné osamělé večery nebo jako srandou na dámské jízdy. No a co jsem vykoumala?

1. Psát je velmi výnosné. 
Napsat jeden článek týdně (nebo jak často Carrie píše ještě před vydáním knih) stačí na docela příjemné živobytí. Asi na tak příjemné, že by se to u nás dalo považovat na luxus. Z takového jejího platu máte na nájem, značkové oblečení, taxíky i jídlo venku.S tím souvisí další bod.

2. Neumět vařit je běžné.
Fascinuje to jenom mě, nebo se i vám zdá, že Carrie je dost neschopná v domácnosti? Vlastně mám pocit, že vaří jenom Charlotte. Jistě, občas si na něco zajít je v poho, ale každý večer někam chodit nebo si objednávat jídlo domů? No když na to má a Božskému to nevadí....

3. Mít styl je hlavní.
Doma je běžné chodit celý den s makeupem, ve značkových hadrech a na jehlách. To samé platí i o jízdě na velbloudech nebo výletě na arabskou tržnici. Jsem jenom já divná, že chodím doma v teplákách a bez makeupu? Pochybuji... No ale tak když máte někoho, kdo za vás uklízí a vaří....

4. Dítě=chůva
Pokud máte jedno dítě, vystačíte s hospodyní. Pokud máte děti dvě, už je nutno mít přímo chůvu a ještě bulet, že to nezvládáte. To řekněte všem svobodným matkám se dvěma zaměstnáními...

5. Pařba? Ano, klidně denně. 
Pařit se chodí i ve všední dny. Jistě, pokud se živíte psaním, potřebujete o něčem psát a doma vykoumáte tak maximálně Harryho Pottera, nikoliv vztahovou satiru. Ovšem když jste právnička, očekává se, že ráno jdete do práce. Taky bych jednou chtěla mít zaměstnání, ve kterém nebudu rozlišovat víkendy a všední dny.

6. 10 let? Trpělivost růže přináší.
Čekat na chlapa klidně 10 let je úplně v pořádku. Ano, chápu, že je to ta hlavní nit seriálu a každý čekal, kdy se Carrie a Božský dají definitivně dohromady. Ale upřímně nechápu ty pevné nervy, jaké Carrie na tohle musela mít. Taky jsem byla blbá a neustále odpouštěla, ale poučila jsem se během pár let, 10 bych to určitě nezvládla. Ok, zas tak inteligentní a dospělá nejsem, ale 10 let života na jednoho nejistého chlapa? No, nevím...

A co vás na Sexu ve městě fascinuje?

úterý 24. června 2014

Bez dechu

Hezké úterý. V poslední době mám úplně debilní období. Znáte to. Když už se to sere, tak pořádně a všechno najednou. Ale o tom budu psát až jindy, protože teď na to nemám náladu a chci myslet na něco jiného.

Napadlo mě, že bych se občas na blogu mohla vyjádřit k nějakému filmu, co jsem viděla. Neberte to jako recenze, přece jenom ve filmech se zas tak moc nevyznám a na rozdíl od mého bratránka nebo rádoby inteligentních kamarádů se místo něčeho hlubokomyslého ráda podívám i na Pravou blondýnku :D A nestydím se za to! Když pak chci spát, můžu usínat s čistou hlavou a ne dumat nad nějakou záhadou nebo ještě víc litovat, jak je ten náš svět fuj.

Dnes jsem se podívala na film Bez dechu. Upřímně, ani jsem netušila, že ten film existuje, ale hraje tam Taylor Lautner a zrovna jsem se dívala, v čem kromě Stmívání ještě hrál, takže jsem neodolala :D


Vlastně když už jsem se o tom zmínila, tak ve Stmívání jsem měla mnohem raději Jacoba jak nějakého vychrtlého bledého Edwarda, co se furt tvářil jako týrané štěně :D Na Belly místě bych si vybrala vlčí horu svalů s opálením a sexy pohledem... Ok, konec rozplývání :D

Ve filmu Bez dechu Taylorovi sekunduje Lily Collins (ano, je to dcera Phila Collinse). Netušila jsem, že existuje, netušila jsem, že je herečka, ale podle mého názoru jsem o nic nepřišla. Jediné, co mě na ní fascinuje, jsou ty dlouhé vlasy a to, že ani po "akčních" scénách neměla oloupaný lak na nehtech :D

Film je akční takovým tím "holčičím" způsobem, jak tomu já říkám. Žádná hora krve ani věčné mlácení se. Jistě, nejsou to Protivný sprostý holky, ale ani nic s Brucem Willisem. Osobně si myslím, že žádný chlap by se na to dobrovolně nedíval.

Asi by bylo fajn vám trochu nastínit děj. V podstatě je to o tom, že Nathan (Taylor) společně s Karen (Lily) objeví na internetu v rámci projektu do školy stránku s pohřešovanými dětmi. Nathan se v jednom dítěti pozná. Pokouší se kontaktovat autora příspěvku. Samozřejmě, že "ti zlí" ho najdou. Zabijí jeho rodiče, kteří vlastně nebyli jeho rodiči, jak se později ukáže, ale tajnými agenty. Nathan společně s Karen utíkají.

Ukáže se, že nic není tak, jak se zdálo. Například z Nathanovy cvokařky se vyklube tajná agentka také a postupně se ukazuje pravda a to, kdo je na straně dobra a kdo ne. Nathan postupně jistí, že jeho biologický otec je důvodem toho všeho, jelikož má tajný seznam všech, kdo prodali nějaké informace a i jeho pravá matka kvůli tomu musela zemřít.

Ve filmu se střílí, jsou tam i nějaké rvačky, ale jak jsem řekla, žádný krvák. Myslím, že Taylorovi tahle role sedla a hodí se k jeho super tělu :D Konec konců bez pořádné akce by kochání se svaly nemělo takový smysl :D Lily je ve filmu spíš na ozdobu. Ale tak nevadí, je to prostě klasika, že musí obsadit nějakou hezkou holku, aby uprostřed největší vřavy, kdy by si normální smrtelník musel vyměnit spodní prádlo, došlo k nějaké romantické chvilce.

Myslím, že Bez dechu je taková americká klasika. Trocha akce, trocha romantiky, dobrý konec. Pokud se vám líbí Taylor Lautner, určitě se na film podívejte. Pokud mu zrovna nefandíte, nejspíš to pro vás bude úplně tuctový film.

Ale já se na něj ráda někdy podívám znovu. Už kvůli Taylorovi :D Vlastně kdybych mohla v nějakém filmu hrát, tak bych si vybrala určitě tenhle styl :)

P.S. Omlouvám se za delší pauzu, ale posledních několik týdnů jsem na psaní neměla myšlenky. Pokusím se teď psát častěji, i kdyby to mělo být jen pár vět.

pátek 30. května 2014

ALOHA!

Dnes nastává přerod ve vašem životě... Podstoupíte křest vodou a pádlem. Na pozadí! Ne, to neni ideální začátek. Možná jste poznali, že úvodní věta pochází z filmu Rafťáci. Každopádně mě to tak nějak hned po nadpisu napadlo (aloha je, tuším, havajský pozdrav). A protože tohle bude vykecávací blog, nechtělo se mi formulovat složitě myšlenku a chci psát, jak mi "zobák narostl". A proto berte s rezervou i gramatiku. Ne že bych neuměla česky, ale do deníčku si přece taky nepíšete spisovně, ne?

Nejdřív by bylo asi fajn vám napsat něco o sobě. Moje přezdívka (protože Google odmítá jen iniciály) pochází překvapivě ze jména Jana. A protože jsem vysoce inteligentní, nenapadlo mě nic lepšího než to hodit do Wikipedie a tam mi vylezlo tohle jméno ve všech možných jazycích. Joana je albánsky, takže jsem to uviděla jako první (ach ta abeceda) a použila jsem to. Protože angličtina je mega trapná a česká Jana zní hrozně. Mami, tati, fakt díííík! Taky vás mohlo napadnout projít kalendář a nenapsat do těch papírů to první, co vás napadlo.

Jako další můžu asi prozradit to, že je mi 20 a jsem v prváku na VŠ. Na hnojárně. Jaká potupa, na základce i na gymplu elita národa a skončí s vidlema. Ne vtip, letní semestr už do školy nechodim a hlásim se jinam. Kam? Sladký tajemství! U přece stačí, že budu muset všem říkat, že se vracim ke kravám, jelikož to moje drahá matinka všem vykecala, takže se budou všichni ptát, jak to dopadlo.

Ze zákoutí mojí duše toho poznáte hodně z článků, takže to bych tu nerozebírala. Možná by se slušelo říct, že dost lidí si o mně myslí, že jsem kráva s mega sebevědomím. V reálu je to naopak. Nejsem kdo ví jaká kočka, ale hraju frajerku, protože už vim, jak umí lidi ublížit. Samozřejmě, kdo mě líp pozná, pozná moje pravý já a ne tu ledovou královnu. Prostě mě život naučil, že lidi jsou svině. Tečka.

A proč jsem začala psát? Klasický deník jsem zkoušela kdysi párkrát, ale vždycky mě to po tejdnu přestalo bavit. Slohy ve škole mi nikdy nedělaly problémy. Moje fantazie byla skoro neomezená, takže cucat si z prstíčku mi šlo.

A asi by vás ani ve snu nenapadlo, že mam klasickej blog o kosmetice, prostě zábava pro pipiny. Ale tak co, baví mě to. Bohužel tyhle dva blogy se nikdy nesmí potkat. Asi jako Hannah a Bell z Tajnýho deníku call girl. Přece jenom psát o rtěnce a v dalšim článku o kamarádce, která se chová jak p..a, by asi nebylo ideální :D Když teda pominu to, že by to kamarádka zjistila...

A kde jsem vzala název blogu? No překvapivě jsem ho ukradla tomu slavnýmu seriálu. Ten je přece taky o ničem a jakej má do dneška úspěch, ne? Vážně, chtěla jsem něco originálního, ale nic mě nenapadlo.

To by asi bylo všechno, nechci vás uspat hned v úvodu :D Doufám, že se vám blog bude líbit, zasmějete se, pobrečíte si, poučíte se z mých chyb... No prostě život je pes a pes je nejlepší přítel člověka, pokud nepotřebuje vyvenčit, když venku prší. Přesně v tomhle duchu bude blog. Realita, nic víc.

Já si ráda popíšu jen tak pro sebe, ale za jakoukoliv odezvu budu samozřejmě ráda!